neděle 12. dubna 2015

Single placement - dopis

Dneska jsem si vzpomněl na dopis, který jsem tak v půlce svého pobytu psal pro dalšího studenta, který měl jít ke Kenovi (nakonec u něj byl jen pár měsíců a poté odjel – viz můj další článek). Poprosila mě o to agentura AYUSA, měl uklidnit nerozhodné rodiče zmíněného studenta.
Našel jsem ho v mailu a dám ho sem. Jak anglicky, tak přeložený do češtiny. Třeba se někomu z Vás bude hodit :-).

Pohled na dům, kde jsem bydlel... :-).

I was asked to write a letter about living with a single host parent. Of course I immediately said yes. Not only I like to write, but my experiences were so good that I wanted to share them with as many people as possible.
I remember the time when I had to decide whether I wanted to accept my placement or not. It had its pluses and minuses and I discussed everything with my family. It was hard, but eventually we choose to take it. I could end up with someone worse or wait for a host family until the last moment. I didn't want to risk it.
When I arrived things weren't awkward at all, because I already knew Ken through emails and skype calls. We started talking and everything was fine from the very beginning. I was even happy that there aren’t too many people around the first week. Even with only Ken talking to me, everything was overwhelming and exciting.
The one and only flaw this placement can eventually develop is the lack of a female figure. I really missed my real mom and maybe, with a host mother around, things would be a little easier. But this problem doesn't last long and it is easy to overcome.
So if you are in doubt I would recommend to say yes. Life with a single parent is a little different and unusual (if you live with both parents), but give it a shot :-).

Poprosili mě, abych napsal dopis o životě s pouze jedním host rodičem. Jasně, že jsem hned souhlasil. Nejenže rád píšu, ale moje zkušenosti byly tak dobré, že jsem je chtěl sdílet s co nejvíce lidmi.
Pamatuju si, jak jsem se musel rozhodnout, jestli umístění přijmu, či nikoliv. Zvažoval jsem plusy a mínusy a probíral všechno se svou rodinou. Bylo to těžké, ale nakonec jsem se rozhodl přijmout. Mohl jsem skončit u někoho horšího, nebo čekat až na poslední moment před odjezdem. Nechtěl jsem riskovat.
Když jsem přijel, tak první setkání bylo velmi přátelské. Kena jsem už znal skrze emaily a skype. Hned jsme spolu začali mluvit a už od začátku to bylo vpohodě. Dokonce jsem měl radost, že kolem mě není moc lidí. I s pouhým Kenem to bylo velice ohromující a zajímavé.
Jedinou chybu, kterou tohle umístění mělo bylo to, že v rodině chyběla ženská ruka. Moje pravá maminka mi hodně chyběla a možná, kdybych měl host mom, nestýskalo by se mi tolik. Ale tenhle pocit netrval nijak dlouho a dal se lehko překonat.
Takže pokud váháš, doporučil bych souhlasit. Život s jedním rodičem je jiný I zvláštní (pokud pocházíš z úplné rodiny a navíc máš sourozence), tak to zkus :-).

3 komentáře:

  1. Ahoj Matěji, Už jsi se rozhodl jakou vysokou školu pujdeš studovat nebo už víš co budeš dělat po SŠ?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dlouho jsem se nemohl rozhodnout, co bych vlastně chtěl dělat a nakonec vyhrálo učitelství. Tam jsem měl opět problém vybrat si obor, vyhrál dějepis a občanka :-).
      No a k tomu se chci věnovat kovařině a možná se v budoucnu živit jen tím :-).

      Vymazat
  2. Tak to je super :) a jaké náboženství vyznáváš?

    OdpovědětVymazat