úterý 22. ledna 2013

Beach dayyy :-)


Mám opravdu velké štěstí, že jsem se dostal do té skupiny lidí, ve které jsem a že si mě oblíbili na tolik, aby mě zvali na všechny akce, které společně pořádají. Je nás pět, někdy šest a vždycky jsme spolu.

Těsně před Vánoci jsme si naplánovali menší výlet na pláž, v pátek, místo školy. Trošku jsem se bál, že mě host father nepustí, ale nakonec s tím neměl žádný problém. Jsem vážně rád, že jsem u něj a ne někde jinde, tolik volnosti bych jen tak někde nedostal.



V pátek ráno mě Jesse (můj kamarád, viz. předchozí článek) vyzvedl u mě doma a společně jsme jeli k Dannymu (kluk, s kterým jsem kampoval) domů a odtamtud jsme v minivanu vyjeli na pláž. Muzika byla na plný pecky, veselá konverzace a mně nezbývalo nic jiného než znovu ocenit, že zde můžou řídit už od 16, protože takový výlet na pláž je opravdu parádní.

Anna-Maria Beach se nachází v Tampě, zhruba hodinku cesty, takže kousek ;-). Zastavili jsme se v Publix a k obědu si koupili jejich vynikající sandwiche, které chutnají mnohem lépe, než ty ze Subway a mají dokonce nižší cenu.

Pláž byla téměř prázdná, opravdu nikdo tam nebyl, až na jednu rodinu, zhruba kilometr od místa, kde jsme leželi my a dvojici důchodců na úplně opačné straně. Počasí bylo nádherné, modré nebe, sluníčko a třicítky. Hnedka jsme se svléknuli do plavek a vzali skim boardy, což jsou vlastně takové miniaturní surfy a začali jezdit po vodě. Mně to moc nešlo, já spíš padal, než že bych se někam dostal, ale byla to zábava.

Když jsme se šli projít, našli jsme mrtvého žraloka! Nepředstavujte si ale nic velkého, byl to takový maličký chudáček, zhruba o velikosti dvoulitrové lahve limonády (už jsem zmatený ze všech palců a mílí, ani nevím, kolik je centimetr :-D). Byla docela zábava si s ním hrát, ale když jsme si všimli hejna rejnoků, museli jsme si jednoho ulovit.



Danny měl rybářskou síť a po dlouhé řadě pokusů-omylů jsme konečně jednoho chytili. To už jsme měli připravenou jámu s vodou, kam jsme ho na chvíli dali, abychom se s ním mohli vyfotit, nebo si na něj sáhnout. Byl to docela zážitek, nevím kolik Čechů může říct, že ulovili divokého rejnoka :-D.

A aby těch zvířat nebylo málo, tak jsme večer, už po setmění, narazili na skupinku zrovna se líhnoucích mořských želv. Byly obklopeny davem důchodců a pár ochránců zvířat jim pomáhalo najít si cestu do oceánu. Něco tak roztomilého jsem nikdy neviděl, ale když jsem jim chtěl pomoct, nemohl jsem. Prý že nemám licenci na pomoc želvám... Moje nenávist vůči vládě a jejím stupidním pravidlům je čím dál tím větší...



Úplně večer jsme se vydali domů, cestou se zastavili ve fastfoodovém řetězci a koupili nějaké jídlo. A nakonec jsem ani ten den nejel domů, místo toho jsme všichni strávili noc u Dannyho a pokusili jsme se shlédnout všechny tři díly Pána Prstenů. Nedostali jsme se ani do půlky druhého, jak jsme byli unavení.

Opět to byl jeden z nezapomenutelných dnů, který udělal můj pobyt tady jenom zajímavější :-).

5 komentářů:

  1. Máš fotku těch líhnocích se želviček?

    OdpovědětVymazat
  2. Já chci taky želvičky!!! A jak se omlouvá absence ve škole? Stačí omluvenka od rodiny?

    OdpovědětVymazat
  3. Bohužel fotku želviček nemám :/ ... A absence se tu tolik neřeší, stačí když rodina zavolá do školy :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Nějak mě nebaví čekat tak dlouho na nové články :-(, jdu si najít jinýho bloggera.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Omlouvám se, za nedostatek článků - pár jich mám rozpracovaných a brzy je sem dám :-)

      Vymazat